Mariánská Týnice jako poutní místo plaského kláštera byla do dnešní podoby vystavěna podle projektu Jana Blažeje Santiniho na místě starší středověké a raně barokní stavby. Cisterciáci získali Týnec, tehdy zřejmě ves a dvorec, jejíž hospodářské zázemí bylo odkryto v roce 2005 při archeologickém výzkumu, v roce 1230. Založili zde poutní místo zasvěcené Panně Marii s gotickým kostelem. Po třicetileté válce jej rozšířili o ambit a opat Ondřej Trojer zde založil v roce 1699 proboštství. Jeho následovník Evžen Tyttl se však rozhodl v těsném sousedství vystavět zcela nový areál, pro nějž Satini navrhl kostel Zvěstování Panny Marie na půdorysu řeckého kříže, a k němu přistavěnou jednopatrovou budovu proboštství s jižním průčelím a dále dva ambity, z nichž byl realizován pouze západní. Projekt tak zůstal nedokončen a po zrušení kláštera objekt navíc začal postupně chátrat. Vyvrcholením devastace bylo zřícení kopule kostela v roce 1920. Po něm se započalo s postupnými opravami a rekonstrukcí prováděnými Spolkem pro záchranu Mariánské Týnice v čele s plzeňským architektem Hanušem Zápalem. V roce 1952 zde bylo zřízeno regionální muzeum a v posledních patnácti letech byl celý areál náročně rekonstruován. Muzeum je otevřeno celoročně a nabízí stálou expozici zaměřenou na historii regionu, s gotickým i barokním uměním, cechovními památkami nebo venkovskou světnicí. Přibližuje také spolkový život, kuchyni 30. let 20. století a dětské hračky. Zvláštní část je věnována litině vyráběné v 19. století v plaské železárně a součástí prohlídky je i nově rekonstruovaný kostel.

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici

Mariánská Týnice  Web ZDE

Jan Blažej Santini ZDE